Bakteriální léková rezistence

Antimikrobiální rezistence vzniká, když se mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry, houby a další parazité, mění takovým způsobem, že léky používané k léčbě infekcí, které způsobují, se stávají neúčinnými. Antimikrobiální rezistence byla zjištěna ve všech částech světa. Přestože je antimikrobiální rezistence přirozeným jevem, šíří se zneužíváním antimikrobiálních léků, nedostatečnými nebo neexistujícími programy prevence a kontroly infekcí (IPC), nekvalitními léky, slabou laboratorní kapacitou, nedostatečným dozorem a nedostatečnou regulací používání antimikrobiálních látek.
Pokud je mikroorganismus rezistentní vůči více než jednomu léčivu, hovoří se o multirezistenci (MDR). Rezistence vůči β-laktamovým antibiotikům, mezi něž patří peniciliny (oxacilin, methicilin, dikloxacilin, nafcilin atd.) a cefalosporiny, znesnadňují léčbu infekcí standardními druhy antibiotik. Kromě rezistence vůči β-laktamům/karbapenemům Enterobakterie často nesou geny, které propůjčují vysokou úroveň rezistence k mnoha dalším antimikrobiálním látkám, což často zanechává velmi silné následky.